První výbor Sokola

První výbor Sokola byl zvolen v tomto složení:

starosta: Vincenc Vávra
místostarosta: Václav Chvála
jednatel: Pankrác Herold
pokladník František Toužil
členové výboru: Frant. Vápenka
Jos. Chlupatý
Augustin Kusý
Ant. Libovický
Karel Reitler
náhradníky: Čeněk Matějíček
Václav Šarapatka
Karel Šťastný
revisory: Karel Černý
Jan Wirth
Adolf Zachystal
cvičitelský sbor: Emil Němeček, Karel Šťastný
náčelník: Antonín Libovický

V pololetní valné hromadě se vzdal Vincenc Vávra starostenství a funkci po něm převzal František Strádal z Nuslí. Bratr Strádal jako starosta jednoty obětavě zasvětil život věci sokolské a po dobu dvaceti roků až do roku 1890, kdy ve věku 81 let zemřel.

Přes všechny potíže tedy dnem 8. května 1870 vstoupil vršovický SOKOL do života!

Čilý sokolský ruch

V tomto roce 1870 se stala další významná událost s významem pro celé sokolstvo. Dr. Miroslav Tyrš napsal za svého pobytu ve Švýcarsku stať "NÁŠ ÚKOL, SMÉR A CÍL" pro 1. ročník časopisu SOKOL. Je to program Sokola, důležitý i pro morální růst celého národa. Sokolové v ní viděli a dodnes vidí své poslání. Tyto myšlenky dostala i mladá vršovická jednota do víku.

Nastal čilý život uvnitř jednoty - veřejná cvičení , výlety, účast na různých akcích - a to vše bylo vzpruhou i příkladem ostatnímu občanstvu. Brzy se uplatňuje i hlavní sokolská vlastnost - obětavost, když výbor začal uvažovat o postavení vlastní tělocvičny.

Sokolská cvičení se zpočátku konala v hostinské zahradě "U Krausů", poté v místnostech hostince "Mexiko" (později zde bylo zřízeno kino Pilotů), dále "Na Kovárně" a "Na Špendlikářce". Těchto cvičení se první léta zúčastnili cvičenci nejen z Vršovic, ale i z Král. Vinohrad, Nuslí a Michle.

Je přirozené, že cvičení po různých hostincích se členům nezamlouvalo, a tak výbor z popudu br. Herolda rozhodl o stavbě vlastní tělocvičny. Roku 1876 byl zakoupen pozemek s nárožím do ulic Palackého a Husovy (nyní Francouzské a Rybalkovy). Horní část pozemku byla později prodána a na spodní části postavena budova první vršovické sokolovny. Náklad tehdy činil 4 500 zlatých. Uvážíme-li, že jednota tehdy měla na hotovosti pouze 493 zlatých, pak rozhodnutí o stavbě byl opravdu odvážný čin. Bratr Bernhard ve svém přehledu uvádí významná slova: "Tu bylo ovšem veškeré energie třeba". A ta energie tu byla. Členové sami ochotně v krátkém čase vykopali základy. Aby se jim lépe pracovalo, přišla jim zahrát i dechová kapela z hostince "Na Špendlikářce". Již ve druhé polovině roku 1877 byla stavba dokončena a po úředním schválení bylo zahájeno cvičení, k němuž se dostavil i dr. Miroslav Tyrš v čele deputace Sokola Pražského. Vlastní slavnostní odevzdání tělocvičny svému účelu se konalo u příležitosti 10. Výročí trvání jednoty 1. Srpna 1880.

Po 24 letech úspěšné činnosti v roce 1894, v době výjimečného stavu, byla jednota z politickým důvodů rozpuštěna a její mění dle stanov odevzdáno obci k uschování. Po zrušení výjimečného stavu ronila činnost. Majetek, včetně sokolovny, byl jednotě obcí opět vrácen. Tato sokolovna byla po třiceti letech v roce 1906 prodána, neboť pro značný počet členů již nedostačovala. Uvažovalo se o postavení sokolovny nové a větší. Začaly se kreslit plány, konat sbírky. Konec nadějím na její vybudování však učinilo vypuknutí první světové války 1914. Až do postavení dnešní sokolovny se cvičilo ve školních tělocvičnách.

Léta válečná a poválečná

Válečná léta přinesla utrpení, bolest, ničení i ztráty na životech. Celkem 27 členů vršovické sokolské jednoty bojovalo za svou vlast v našich čas. Legiích. I během války se cvičilo ve školách a pořádala se veřejná cvičení, která se stávala manifestací za svobodu vlasti. Rozvíjela se přednášková a výletní činnost.

Když válka v roce 1918 skončila, zapojilo se 114 členů vršovického Sokola do oddílů "Sokolská stráž" jako ochranná složka při budování nové svobodné Čekoslovenské republiky. Brzy však i tyto dny plné vzrušení skončily a členové Sokola se vrátili do tělocvičny.

Již v roce 1920 vršovická obec, povýšená na samostatné město, věnovala Sokolu v městských sadech pozemek. Po skončení války bylo na něm pilnou prací a finančními obětmi všech členů jednoty vybudováno letní cvičiště a postavena budova sokolského biografu VZLET. Stalo se tak v letech 1920 - 1921. V budově byly i šatny a skladiště cvičebního nářadí, požádaly se tu i schůze řídících složek jednoty a různé kulturní a společenské akce. Mimo to měla jednota v pronájmu ještě kino VALDEK na Vinohradech. Oba biografy měly ulehčovat finanční situaci jednoty.

V roce 1930, u příležitosti 60 výročí trvání jednoty, byl po dlouhém úsilí položen základní kámen ke stavbě vytoužené sokolovny. Byla dokončena o tři roky později v roce 1933 byla slavnostně otevřena. Po dlouhém úsilí, velké obětavosti členů a přispěním mecenášů dosáhla jednota po sedmadvaceti letech hostování ve školních tělocvičnách konečně vytouženého cíle.

Budova byla postavena velkoryse. Měla sloužit nejen cvičení, ale i činnosti kulturně společenské. Kromě tělocvičen, šaten, provozních místností a bytu sokolníka, zde nacházíme hudební sál, restauraci s předzahrádkou, klubovny pro pořádání přednášek, v prvém patře kavárnu s terasami a dále pension pro ubytování hostů především z řad sokolských. Bohužel v průběhu posledních 40 let se vnitřní koncepce změnila a neslouží zcela účelu, pro který byla vybudována. Snad se postupně prostory vrátí k původnímu využívání.

Tyršovo heslo "Věčný ruch, věčná nespokojenost" tu plně nalezlo svého uplatnění. Nadšení členstva, dorostu i žactva pro cvičení bylo veliké. Tělocvičná náplň se rozšířila i o zájmové sporty, kdy cvičenci kromě společných cvičení se věnovali navíc oblíbenému odvětví. Vznikly oddíly lyžování, házené, šermu, lukostřelby, hokeje a juda. Jednota měla i svůj hudební odbor, trubačský sbor dorostu, loutkové divadlo a odbory pěvecký a dramatický.

Jednota žila sokolským ruchem, bratrskou pohodou. Tvořila sokolskou rodinu, kde každý nezištně pracoval ku prospěchu jednoty a celého sokolského hnutí.

Druhá světová válka

Byla to krásná doba sokolského života. Žel, netrvala dlouho. Rozpínavost nacistického Německá nabývala na intenzitě. Německá vojská zabrala Sársko, Rakousko. Psal se rok 1938, sudetští Němci žádali o připojení k Říši. V tomto bouřlivém roce se konal slavný X. všesokolský slet. Vzpomeňme na mohutnou přísahu věrnosti republice, vystoupení mužů a překrásnou sletovou scénu "Budovat a bránit".

Přišla mnichovská dohoda a odtržení pohraničních území od naší republiky, pak 14. Března 1939 odtržení Slovenská a 15. Března okupace Čech a Moravy hitlerovci a zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Téhož roku 1. Září 1939 v pátek v 5 hod. 40 min. překročila německá vojska polské hranice. Vypukla 2. Světová válka. Již v roce 1939 byli zatčeni někteří čelní sokolští činovníci. Hitler toleroval činnost Sokola až do dubna 1941. Úředním výměrem bylo ČOS zrušena. To bylo druhé přerušení činnosti naší jednoty. Bylo to právě o velikonočních svátcích. Před vlastním obsazením budovy se podařilo členům ještě odnést a uschovat mnohé důležité věci, především prapory, vlajky, archivní materiály i některé nářadí.

Mnoho sokolů v době nacistické okupace uprchlo do zahraničí a tak jako za prvé světové války i nyní se zapojili do odboje. Tisíce sokolů bylo zatčeno a uvězněno. Jen v řadách sokolských zahynulo na frontách, nebo bylo nacisty popraveno a umučeno v koncentračních táborech 3 388 členů. 11 611 sokolů bylo uvězněno, 654 padlo na barikádách, 164 bylo raněno. Také 141 dorostenců a dorostenek se stalo obětí persekuce. Jen z naší jednoty položilo život za svobodu naší země 26 sokolů a sokolek.

Přišel 5. Květen 1945 a s ním slavné povstání pražského lidu. Hned v dopoledních hodinách se shromážděným sokolům podařilo vyhnat nacistické okupanty z naší sokolovny, odzbrojen byl i oddíl německé policie, který z blízkých vozatajských kasáren byl vyslán k posílení posádky v sokolovně.

Dozněly výstřely na barikádách a vršovičtí sokolové se opět hlásili ke své jednotě. Již 22. Května vyšlo první číslo oběžníku s provoláním k členstvu. Bylo podepsáno úřadujícím místostarostou Josefem Klírem a náčelníkem Oldřichem Uhlyarikem. Muži zahájili cvičení již 23. Května, žerny o den později.


Strana:
<< Předchozí|     1 2 3     |Následující >>